Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky letního běhu 2015

5. 2. 2015

Budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, 12.30–16.30, sál č. 206

Lexikologicko-lexikografické odpoledne na počest 100. výročí narození Josefa Filipce

Dne 21. února 2015 si připomeneme 100. výročí narození vynikajícího českého lingvisty Josefa Filipce. Na lexikologicko-lexikografickém odpoledni Jazykovědného sdružení zazní přednášky inspirované osobností a dílem tohoto významného badatele v oboru lexikologie, lexikální sémantiky, lexikografie a stylistiky.


26. 2. 2015

Budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, 13.30–18.00, sál č. 206

Aktuální výzkumy v oblasti výslovnosti cizích slov a vlastních jmen v češtině

Fonetické odpoledne vedené doc. PhDr. Tomášem Dubědou, Ph.D., bude věnováno zejména problematice výslovnostního úzu u výpůjček a cizích vlastních jmen. Během semináře vystoupí s příspěvky členové projektu Výslovnost neintegrovaného lexika v češtině (GA ČR č. 13-00372S) z Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a z Filozofické fakulty UK v Praze a rovněž jejich hosté, kteří se zabývají příbuznými tématy.

Program
13,00–13,15 Úvod
13,15–13,45 Martin Havlík (ÚJČ AV ČR): Metodologie výzkumu výslovnostního úzu v Praze a v Brně
13,45–14,15 Tomáš Duběda (FF UK): Co všechno nám může říci databáze výslovnostních forem pro výpůjčky a cizí vlastní jména?
14,15–14,45 Veronika Štěpánová (ÚJČ AV ČR): Vokalická kvantita v zakončeních přejatých slov – úzus versus kodifikace
14,45–15,15 Lucie Jílková (ÚJČ AV ČR): Zpráva o výzkumu výslovnosti v České televizi (na základě interview s pracovníky ČT)
15,15–15,45 Přestávka
15,45–16,15 Jiří Zeman (PdF UHK): Výzkum výslovnosti cizích proprií v českém prostředí
16,15–16,45 Jitka Veroňková (FÚ FF UK): Diskuse o koncertu na balkóně aneb K výslovnosti vybraných typů cizích slov
16,45–17,15 Aleš Bičan (ÚJČ AV ČR): Některé problémy české ortoepie ve světle propriální slovní zásoby
17,15–17,30 Závěrečná diskuse, zakončení


5. 3. 2015

Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D.

Obraz jihomoravského pohraničí ve světle pomístních jmen

Jaká jsou specifika repertoáru pomístních jmen v jedné z oblastí tzv. pohraničí, které bylo do období po konci 2. sv. války majoritně osídleno obyvatelstvem německé národnosti, po válce odsunutým? Existuje kontinuita mezi anoikonymií předválečnou a poválečnou a pokud ano, jak je realizována? Jaké jsou generační rozdíly ve znalosti pomístních jmen? Opravdu „mladí nic neznají“? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět přednáška shrnující výzkum anoikonym ve vybraných pohraničních obcích na jižní Moravě.


19. 3. 2015

Budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, 13.30–18.00, sál č. 205

Výroční a volební shromáždění Jazykovědného sdružení České republiky

Slavnostní přednášku prosloví prof. PhDr. František Čermák, DrSc., na téma:

Frazeologie a idiomatika: jejich podstata a proměnlivost názorů na ně

Univerzální existence idiomů/frazémů je prokázána už dávno; problémem je jejich zdůvodnění a vhodná podkladová teorie. Čeština tu začala zdola, popisem frazémů pro slovník (jeden z největších vůbec) a odvozením teorie na tomto základě. Výklad by se měl vyrovnat s některými postoji N. Chomského; vyvrátit představu, že idiomy/frazémy jsou v jazyce periferní; a reagovat na některá dosavadní vymezení idiomů a frazémů.

Program zasedání následujícího po přednášce:
1. Předložení a schválení programu valného shromáždění
2. Volba návrhové a volební + mandátové komise
3. Zpráva o činnosti JS ČR ve funkčním období 2012–2015
4. Zpráva o hospodaření JS ČR ve funkčním období 2012–2015
5. Zpráva revizní komise
6. Projednání a schválení nových stanov
7. Seznámení s kandidátkou, představení členů nově kandidujících do hlavního výboru JS
8. Volby do hlavního výboru a do revizní komise Jazykovědného sdružení
Přestávka s občerstvením, provedení voleb
9. Zpráva volební komise
10. Různé
11. Usnesení a závěr


9. 4. 2015

Doc. PhDr. Naděžda Kvítková, CSc.

Styl a stylistika z diachronního pohledu

1. Kořeny stylistiky v starověké a středověké rétorice a poetice. Jungmannova Slovesnost.
2. Stylotvorné faktory a jejich proměny v průběhu dějinného vývoje.
Faktory objektivní: Funkce komunikátu. Základní funkce sdělná a její uplatňování spolu s jinými funkcemi, tj. prakticky náboženskou u duchovní lyriky, legend, kázání aj., funkcí odborně sdělnou a vzdělávací, přesvědčovací, estetickou. Rozdíly mezi okruhem produktorů a recipientů; mezi periferií a centrem kulturního dění. Důležité mezičlánky: opisovači, objednavatelé a šiřitelé díla. Knihtisk.
Faktory subjektivní: Otázky anonymity autora. Autorská skromnost jako dobový požadavek v protikladu k autorově suverenitě.
3. Stylové využití a stylová hodnota jazykových prostředků v textu.
4. Vztahy mezi projevy mluvenými a psanými (veršovaná kázání, modlitby, písně; dialogy).
5. Dobová intertextualita, práce autora s prameny.
6. Nejvýraznější stylové rozdíly na základě diferenciace vysoké – nízké, popřípadě vyjadřovací: rafinovanost – prostota
– uvnitř jednoho a téhož žánru (příklady z duchovní lyriky a z legend);
– uvnitř jednoho díla: Svatováclavská bible – vlastní text a komentáře;
– mezi odlišnými žánry: Alexandreis – Dalimilova kronika;
– mezi verzemi (redakcemi, úpravami) téhož díla: rukopis Vídeňský – rukopis Zebererův.


23. 4. 2015

Jordanka Trifonova, assist. prof.

O apelativizačním potenciálu vlastních jmen

Přednáška je věnována vztahu vlastních jmen a depropriálních apelativ. Je známo, že vlastní jména či propria – spolu s termíny – tvoří jeden z mezních případů označování (Filipec – Čermák 1985: 93-95). Zatímco u termínů chybí denotační (referenční) vrch sémantického trojúhelníku, propria jsou prosta pojmovosti, tj. označovaného, signifié. Proto apelativizaci lze pokládat za obnovení porušené celistvosti sémiotického trojúhelníku. Apelativizaci lze popsat též jako porušení vztahu totožnosti mezi onymickým a apelativním objektem, a to porušení kvantitativní (od jedinečného k množinovému objektu), porušení kvalitativní (od jedné k jiné apelativní třídě), nebo paralelní porušení kvalitativní a kvantitativní. Proto je možno depropriální apelativa definovat jako vlastní jména se změněnou totožností mezi onymickým a apelativním objektem a veličinu, která určuje stupeň totožnosti mezi onymickým a apelativním objektem jako apelativizační potenciál vlastních jmen.


14. 5. 2015

Prof. PhDr. Jiří Kraus, DrSc.

Rétorika, modalita, kontingence

Současný, rozsáhlý počet bibliografických položek vztahujících se k rétorice, k její historii a k její současné renesanci (česká nedůvěra vůči těmto tématům je tu výjimkou) vyvolává zejména tři otázky: Co pod pojmem rétorika rozumět? Jaké jsou příčiny současného zájmu? Odkud tento zájem vychází? Již v antice rétorika přestala být jazykem o jazyce mluvených projevů soudních a politických, ale s převládnutím písemné kultury se stala obecným základem komunikace (verbální i neverbální) vůbec. Ve sporu s filozofií rétorika uhájila svůj specifický předmět – výroky a argumentaci v oblasti etiky, estetiky, víry, přesvědčení, mínění (jako protějšku „pravého vědění“), soudů pravděpodobných (kontingentních), usilujících o věrohodnost, modálních. Právě tato oblast k sobě přitahuje pozornost současné vědy, zvláště pak filozofie poznamenané postmodernou, literární vědy, jazykovědy, sémiotiky, mediálních studií apod.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v 17:30 hod. na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 18, není-li určeno jinak