Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky zimního běhu 2018


13. září 2018

Česká diachronní lexikografie 1968–2018. 50 let Staročeského slovníku.

Akademie věd ČR, místnost 206 (Praha 1, Národní 3)

Program
Štěpán Šimek: Staročeský slovník v datech a ohlasech
Mariola Jakubowicz: Staročeský slovník w pracy etymologów
Pavel Nývlt: Staročeský slovník ve Slovníku středověké latiny
Roman Sukač: Materiály Staročeského slovníku a slovanská akcentologie
Zuzana Silagiová: Rostlinný svět mistra Klareta
Lukáš Zábranský: Staroslověnský lexém sěr? nejen ve slovanských jazycích
Marie Janečková: Vývoj významů slova vlast a jeho derivátů
František Martínek: Poznámky k vymezení významu v českých historických slovnících
Karel Komárek: Staročeské lexikum v slovnících novodobé češtiny
Vlastimil Brom: Několik poznámek k vybraným online projektům diachronní bohemistiky a germanistiky
Irena Fuková: Staročeské sloveso visěti
Markéta Klimešová: Významové obměny a vývoj funkcí u příslovcí dokona a dokonce
Miloslava Vajdlová: Staročeská lexikografie po Staročeském slovníku


4. října 2018

prof. PhDr. Zdena Palková, CSc.

Mluvená čeština z pohledu řeči na jevišti

Divadelní inscenace představuje specifickou mluvní situaci. Řeč na jevišti podléhá jejím zákonitostem a klade na mluvčího určité požadavky. Děje se tak na bázi konkrétního jazyka a při současném pojetí jevištního projevu lze používat prostředky ze všech jazykových variet. Relace mezi nároky jeviště a možnostmi poskytovanými jazykem vytváří proměnlivý prostor variací, v němž je obtížné zobecňovat. Na základě praktické zkušenosti lze snad alespoň ukázat na některé vazby s pozitivním či naopak negativním působením na diváka. Zároveň vzniká určitý druh zpětné informace o stavu češtiny.


25. října 2018

Přednáškový podvečer k výročí narození Františka Trávníčka (1888–1961)

doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D.: Krátce k životu a dílu

Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D.: Vývoj slovosledu české nominální fráze pohledem Františka Trávníčka
Ve své Historické mluvnici české 3 (1956, s. 153–159) se F. Trávníček mj. zabývá slovosledem rozvíjejících členů nominální fráze ve starších vývojových epochách češtiny. Jeho výzkum tak navazuje na J. Gebauera (1929, s. 83–87), oproti J. Gebauerovi je zde však mnohem více věnována pozornost jednotlivým typům rozvíjejících členů či případným slovosledným diferencím a jejich motivacím. Stav, jejž F. Trávníček zachycuje pro starší fáze češtiny, je do jisté míry značně odlišný od stavu v moderní češtině. Během příspěvku budou vybrané slovosledné zvláštnosti, které F. Trávníček popisuje, blíže demonstrovány.

PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D.: František Trávníček a moderní pojetí jazykové kultury v českém kontextu
Cílem nabízeného příspěvku je představit na konkrétním materiálu přístup Františka Trávníčka k problematice jazykové kultury. Pozornost bude věnována jednak praktickým aspektům této problematiky, tedy Trávníčkovým populárně naučným příspěvkům určeným širší veřejnosti – především jazykovým zákampím jako textům specifického žánru, za jehož zakladatele lze Trávníčka pokládat, tak aspektům teoretickým, jak je Trávníček formuloval např. ve stati O jazykové správnosti, publikované r. 1942 ve sborníku Čtení o jazyce a poezii. Také na tomto příspěvku lze ukázat, že v určitých obdobích bylo Trávníčkovo pojetí i přes terminologické odlišnosti blízké názorům Pražské školy (úkonná ústrojnost jako Trávníčkův ekvivalent funkčnosti). Obecně lze shrnout, že Trávníček patřil k lingvistům, kteří kromě teorie měli vždy na zřeteli také otázky každodenní jazykové praxe, což se koneckonců projevuje také v jeho pracích z jiných odvětví lingvistiky.


1. listopadu 2018

PhDr. Mgr. Marie Kopřivová, Ph.D., doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc.

Databáze víceslovných jednotek

Přednáška představí databázi českých víceslovných jednotek, která bude sloužit k automatickému označování a rozpoznávání těchto jednotek v korpusových textech podle různých kritérií daných vytvořenou typologií víceslovných jednotek. Autoři popíší obsah a strukturu databázového hesla, v němž se zejména počítá i se zachycením variability (morfologické, syntaktické, sémantické, lexikální) víceslovných jednotek vzhledem k tomu, že v úzu (korpusech) se velmi často objevují případy různě modifikovaných základních víceslovných jednotek, což dokládá velkou kreativitu uživatelů jazyka.


15. listopadu 2018

PhDr. Jana Vlčková, Ph.D.

Český Fonografický archiv

Český Fonografický archiv začal vznikat souběžně se založením Fonetického ústavu Josefem Chlumským v roce 1919. Stěžejní myšlenkou a hlavní funkcí vznikajícího archivu bylo zaznamenat zvukovou různorodost českých nářečí. Postupně se oblast zájmu rozšířila i na nahrávky hudební produkce lidových i umělých písní z různých oblastí a na záznam řečových projevů osobností z různých oborů veřejného života. Uplatnění nahrávek archivu, cílené původně na didaktické využití, je však sporadické a jeho zdroje dosud zdaleka nebyly vytěženy.


22. listopadu 2018

Odborný seminář Soukromá písemná komunikace

Seminář se uskuteční od 13.30 hodin v budově AV ČR na Národní třídě č. 3, místnost č. 206.

Program
13.30–14.00 Mgr. Radka Nováková – Mgr. Naďa Hynková Dingová, Ph.D. – prof. PhDr. Alena Macurová, CSc.:
Čeští neslyšící v (soukromém?) elektronickém dialogu
(První příspěvek bude tlumočen mezi českým znakovým jazykem a češtinou.)

14.00–14.30 doc. PhDr. Magdalena Pokorná, CSc.:
"... z rozumné lásky nechci dávat jeho slabé vůli příležitost k neštěstí."
Analýza vztahu Karla Havlíčka k jeho nejmladšímu bratru Josefovi na základě rodinné korespondence

14.30–15.00 Mgr. Lucie Rychnovská, Ph.D.:
Dodržování normy spisovného jazyka a expresivita v dopisech Bedřicha Smetany

15.00–15.30 přestávka s občerstvením

15.30–16.00 Mgr. František Martínek, Ph.D. – Mgr. Martina Rybová:
O partikulizaci v dopisech Karla Havlíčka

16.00–16.30 Mgr. et Mgr. Zuzana Komrsková:
Jak se emotikony užívají v soukromých e-mailech (na materiálu korpusu KSK)

16.30–17.00 Mgr. Marta Pató, Ph.D.:
Korespondence Alberta Pražáka


6. prosince 2018

doc. Mgr. Bohumil Vykypěl, Ph.D.

Typologické poznámky k německé jazykovědě za nacionálního socialismu

Přednášející se zejména na konkrétním příkladu slavisty Karla Heinricha Meyera (1890–1945) a indoevropeisty Ericha Hofmanna (1895–1982) bude zabývat motivy pro pozitivní vztah německých intelektuálů k nacionálnímu socialismu. Pokusí se přitom také načrtnout malou typologii těchto motivů a srovná ji s motivy pro pozitivní vztah českých intelektuálů ke komunistickému režimu.



Není–li uvedeno jinak, konají se přednášky vždy ve čtvrtek v 17.30 hod. v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1.