Jazykovědné sdružení České republiky srdečně zve na přednášky zimního běhu 2015
1. 10. 2015
PhDr. Pavel Štěpán, Ph.D.
Mají vlastní jména význam?
Otázka významu vlastních jmen se často stává předmětem zájmu lingvistů i filozofů. Podle současné onomastické teorie propria sice nemají lexikální význam, s jakým se setkáváme u apelativ, hovoří se však o zcela specifickém propriálním významu. Teoretické poznatky v oblasti významu v propriální sféře jazyka budou v přednášce aplikovány na konkrétní onymický materiál, a to antroponymický, toponymický i chrématonymický. Podrobnější pozornost bude věnována situacím, kdy dochází k aktualizaci etymologického nebo domnělého (lexikálního) významu proprií, který se v běžné komunikaci neuplatňuje. Jde o případy, kdy dané jméno k mluvčím jazyka určitým způsobem „promlouvá“ a může vyvolávat konotace, které mohou někdy vést až k požadavku na změnu jména (např. příjmení Nemrava nebo místní jméno Oselno).
15. 10. 2015
prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc.
O smutku Jana Čepa
Významný představitel české prózy a jeden z nejpůvodnějších českých křest’anských myslitelů JAN ČEP (31. 12. 1902 – 25. 1. 1974) byl po celý život provázen vědomím, že na tomto světě nemůžeme dosáhnout plného uchopení reálného stavu věcí, to nás čeká až v druhém domově. Tak přes všudypřítomnost Boha ho stále provázel smutek z tohoto poznání. Ten můžeme najít ve většině jeho děl. Sestra úzkost (výbor z povídek, Blok 1969) obsahuje např. povídku Domek ze sbírky Dvojí domov (1926), Rozárka Lukášova z knihy Vigilie (1928) nebo Starcův smích ze sbírky Zeměžluč (1930). Jeho vztah k životu vyjadřuje citát z knihy Hranice stínu, které se budeme věnovat nejpodrobněji: Ten chudák básník, který je posedlý hledáním svého domova! Ano, měl mu to říct rovnou! To všechno jsou malicherné starosti, mladý muži! Nikde nemáte domova – marně se pachtíte za prázdnou představou! Náš domov je ve věčnosti a naše naděje začíná teprve ve chvíli, kdy se dovedeme vzdát vší pozemské naděje! Věčnost, jaké oslnění světla! Tento jeho jediný román je zajímavý z hlediska jazykového především výraznými popisy myšlení postav, krajiny, prostředí a tvořivým přístupem k jazyku.
5. 11. 2015
prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
Aktuální členění věty v zrcadle Pražského závislostního korpusu: od hypotéz k jejich ověřování
Ve studiích o aktuálním členění věty v české lingvistice byla formulována řada hypotéz, které samozřejmě vycházely z empirického zkoumání jazyka, ale není pochyb o tom, že dosažitelnost jazykového materiálu v podobě počítačových jazykových korpusů poskytuje mnohem širší možnosti pro jejich ověřování. V přednášce se zaměříme na několik okruhů: určování hranice mezi základem a ohniskem na podkladu primární opozice kontextového zapojení, možnost stanovení hloubkového pořadí valenčních doplnění, vztah mezi koreferenčními (či obecněji asociačními) vztahy, kontextovým zapojením a umístěním daného prvku v základu výpovědi a využití informace o jazykové struktuře věty a postavení daného prvku v této struktuře včetně koreferenčních vztahů pro sledování dynamického vývoje diskurzu.
19. 11. 2015
PhDr. Stanislava Kloferová, CSc.
Dobrodružství dialektologie
Přednáška čerpá z praxe Českého jazykového atlasu a ze zkušeností získaných při přípravě Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku a Slovníku nářečí českého jazyka. Na řadě příkladů ukazuje, že současná česká dialektologie není pouhou naukou o dialektech a jejich vývoji, ale přináší také poznatky o historii našeho jazykového společenství, o jeho vnitřních vztazích i o vztazích k společenstvím sousedním.
3. 12. 2015
doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D., a kol.
Veliký vědec mezi učiteli – veliký učitel mezi vědci: Vladimír Šmilauer (1895–1983) (odborný seminář)
Nahrávku některých částí semináře můžete zhlédnout zde, další videa ze semináře se připravují a budou brzy zveřejněna.
Program semináře ke stažení zde.
10. 12. 2015
PhDr. Olga Martincová, CSc.
Problém slova v neologickém slovníku
S osobitou povahou neologismů, tj. s jejich jistou nehotovostí (vyznačují se různým stupněm uzualizace a lexikalizace, variantností ap.), s jejich strukturní růzností (srov. slovotvorné neologismy, zkratková slova, neosémantismy, víceslovná pojmenování atd.), vystupuje do popředí otázka poměru neologismů a dosavadního (běžného) pojetí a rozsahu slova. Zatímco část neologismů je ve shodě s obvyklým chápáním slova, u dalších neologických prostředků zjišt´ujeme kolísání ve slovní samostatnosti (retro film // retro-film // retrofilm), kvazislova v pojmenovacích útvarech (např. e-platba, 3D animace, .com firma) atp., tj. náznaky změn v pojetí a rozsahu slova. Pokusy lexikograficky zachytit a popsat nové jevy ve slovní zásobě stanovením poměru mezi neologismem a heslovým slovem (poměru mezi jednotkou lexikologickou a jednotkou lexikografickou) přispívají ke zkoumání této otázky. Zaměříme se na vybraný okruh neologických jevů: na slova s absencí rysu ustálenosti, resp. s krátkou životností (okazionalismy, efemérní slova), na projevy variantnosti, na analytická adverbiálně-adjektivní spojení vyznačující se významovou celistvostí a koexistencí s jednoslovnými ekvivalenty (prorežimně orientovaný :: prorežimní), na výrazy s kvazislovy, překračování hranic derivace z oblasti jednoslovné nominace do oblasti tvorby víceslovných pojmenování aj.
Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v 17:30 hod. na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 18, není-li určeno jinak