Jazykovědné sdružení bylo založeno 4. září 1956 v Praze a jeho předsedou se stal Karel Horálek, který přednesl první přednášku s názvem O poměru jazykovědy k vědám příbuzným.
V říjnu 1956 vznikla pobočka v Brně a jejím předsedou se stal František Trávníček. Jeho přednáška měla název Vývojové tendence současného spisovného jazyka.
Přednášková činnost byla od založení hlavní náplní a byla velmi bohatá. Na konci padesátých let to byli například: Vladimír Kyas, Pavel Novák, Miroslav Komárek, František Trávníček, Jaroslav Bauer, Václav Machek, František Daneš, Karel Horálek, Karel Hausenblas, Jitka Štindlová, Josef Vachek, Roman Mrázek, Milan Jelínek, Stanislav Žaža, Antonín Mátl, Eugen Pauliny, Miroslav Grepl, Jan Chloupek, Jaromír Bělič, Pavel Trost, Josef Štolc, František Václav Mareš, Josef Skulina, Jozef Ružička, A. V. Isačenko.
V té době byli zváni i zahraniční přednášející, namátkou: Marc Vey (Paříž), St. Rospond (Vratislav), Krum Tošev (Skopje), Josip Hamm (Záhřeb), France Bezlaj (Lublaň), Ernst Eichler (Lipsko), Halina Koneczna (Varšava), L. Andrejčin (Sofia), W. Taszycki (Krakov), J. Siatkowski (Varšava), Halina Popowska (Varšava), Zuzana Topolińska (Varšava), Leon Kaczmarek (Lublin).
Již od 50. let jsou velmi oblíbené přednáškové večery, dnes odpolední, zhruba čtyřhodinové tematicky zaměřené semináře, na nichž přední čeští i zahraniční lingvisté přednášejí o svém aktuálním výzkumu. JS pořádá také slavnostní přednášky u příležitosti životních jubileí významných lingvistů, nezřídka zároveň členů JS.
Vlastní časopis Jazykovědné aktuality začalo JS vydávat v roce 1964 a v čele redakční rady stál až do roku 1990 Karel Horálek. Jazykovědné aktuality informují nejen o přednáškové činnosti JS. Každé číslo Jazykovědných aktualit obsahuje několik původních článků, dále recenze (Nové publikace), drobnosti a zprávy (Kronika). Pravidelně zde bývají publikovány písemné verze vystoupení ze zmíněných seminářů.
V květnu 1965 vznikla pobočka JS v Hradci Králové. Její vznik byl spojen se založením tamější Pedagogické fakulty. V 60. letech vznikly pobočky v Plzni a Ostravě, v r. 1971 pobočka v Ústí nad Labem a v r. 1983 v Českých Budějovicích. Na začátku 90. let krátce fungovala také pobočka v Karviné.
Součástí JS bylo původně také Združenie slovenských jazykovedcov, které se později zformovalo v Slovenskou jazykovědnou společnost.
V roce 1977 vzniká sekce mladých jazykovědců JS, jejímž členům byl mimo jiné poskytován prostor k publikaci v Jazykovědných aktualitách.
V rámci JS dodnes působí sekce lexikografická, jež byla ve svých počátcích vedena Josefem Filipcem, dnes je její předsedkyní Pavla Kochová. Dalšími sekcemi JS byly sekce matematické a aplikované lingvistiky (reprezentovaná Petrem Sgallem a Pavlem Novákem), sekce fonetická (založená Milanem Romportlem), sekce slavistická, balkanistická a sociolingvistická.
Od roku 2000 se JS podílí na pořádání konferenci Mladí lingvisté.
Více o historii JS se můžete dočíst:
Anon (1957): Jazykovědné sdružení. Slovo a slovesnost 18, s. 63–64. (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=884)
Daneš, F. – Jelínek, M. (1958): Zpráva o činnosti Jazykovědného sdružení při ČSAV. Slovo a slovesnost 19, s. 77–80. (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=933)
Daneš, F. – Chloupek, J. – Vašek, A. (1961): Zpráva o činnosti Jazykovědného sdružení při ČSAV. Slovo a slovesnost 22, s. 68–76. (http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1098)
Dvořáčková. V. (2011): Osudy Ústavu pro jazyk český. Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Dvořáčková, V. (2018): Recenze: Jiří Zeman: Padesát let
pobočky Jazykovědného sdružení v Hradci Králové (1965–2015). Slovo a slovesnost 79.
Hoffmannová, J. (2013): Padesát let s Jazykovědnými
aktualitami. Jazykovědné aktuality 50, č. 3 a 4, s.
159–161.
Zeman, J. (2015): Padesát
let pobočky Jazykovědného sdružení v Hradci Králové. Oftis.