Bible patří k nejstarším, nejrozsáhlejším a nejpočetněji dochovaným památkám staročeského písemnictví. Jedná se zároveň o text, který byl v průběhu staročeského období opakovaně upravován a znovu překládán, do roku 1500 rozeznáváme celkem čtyři tzv. redakce překladu Bible, které jsou dochovány ve více než stovce rukopisů a prvotisků. Pro svou rozsáhlost, žánrovou a jazykovou bohatost a dochování v odlišných překladech může staročeská bible být využita pro lingvistický výzkum vývoje jazyka na všech rovinách. Bádání je ovšem často limitováno tím, že jednotlivé redakce nebyly pro svůj velký rozsah až na výjimky edičně zpracovány. Tuto situaci usiluje napravit nová databáze Diabible, připravovaná pracovníky oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český. Databáze zpřístupňuje plné texty vybraných rukopisných a tištěných pramenů 14. a 15. století a umožňuje jejich studium prostřednictvím srovnání znění jednotlivých biblických veršů. Edice do databáze přibývají postupně: K textu Matoušova a Markova evangelia a Písně písní přibude v příštích dvou letech Lukášovo a Janovo evangelium a Kniha žalmů. V přednášce bude ukázáno, jaké funkcionality databáze již teď pro výzkum nabízí.