Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
16. 2. 2023
Jazykový problém v komunikaci mládeže
Přednáška se zabývá tím, jak čeští středoškoláci v soukromých rozhovorech tematizují jazykové problémy, a popisuje, jak tyto rozhovory odrážejí jejich prožívání skutečnosti a jak toto prožívání jazykově ztvárňují. V první části přednášky je popsána tematická a sekvenční výstavba rozhovorů a jsou charakterizovány některé výrazové prostředky pro tento typ rozhovorů typické. Přednáška dále objasňuje, jak mluvčí jazykový problém identifikují, hodnotí a překonávají. Druhá část příspěvku se zabývá metodologickými problémy, které analýza těchto rozhovorů doprovází. Lingvisté mohou obdobné rozhovory využít při zjišťování, co mluvčí chápou jako jazykový problém a jeho příčiny.
2. 3. 2023
Vybrané aspekty osvojování jazyka dětmi s Downovým syndromem
Přednáška se bude zabývat specifiky osvojování jazyka dětmi s Downovým syndromem a představí např. následující témata: Uplatňují se u této skupiny dětí shodné teoretické přístupy k osvojování jazyka jako u dětí, které se vyvíjejí typicky? Jaký je v raném vývoji jazyka a komunikace vztah verbálních a neverbálních prostředků? Je možné, aby děti s intelektovým postižením vyrůstaly v bilingvním prostředí? Stranou nezůstanou ani otázky etické.
16. 3. 2023
PaedDr. Ilona Starý Kořánová, Ph.D.
Slovesný vid a jeho souvislosti
Přednáška představí alternativní pohled na kategorii vidu v současné češtině. Východiskem je rozlišení dějových a stavových událostí. Ukazuje, že samotná slovesná forma k vyjádření vidu nestačí, ale že je důležité brát v úvahu širší kontext a sledovat vztahy mezi videm, časem a modalitou. Teorie bude ilustrována analýzami korpusového materiálu. Představený přístup může mít užitečné praktické aplikace: jednak při výuce češtiny jako cizího jazyka, jednak při lexikologickém popisu slovesných významů.
30. 3. 2023 (členská schůze)
Valence českých deverbálních a deadjektivních substantiv a její zachycení ve valenčním slovníku NomVallex
Česká deverbální a deadjektivní abstraktní substantiva sdílejí řadu valenčních vlastností, zásadně se ale liší v tom, zda jejich valenční struktury připouštějí aktivní i pasivní interpretaci, nebo pouze jednu z nich. V přednášce se zaměřím na substantiva přímo nebo nepřímo odvozená ze sloves, konkrétně na deverbální substantiva (např. vnímání, přesvědčování) a substantiva odvozená z různých typů deverbálních adjektiv (např. vnímavost, vnímatelnost, přesvědčenost, přesvědčitelnost, přesvědčivost). Na základě dat z valenčního slovníku NomVallex představím valenční chování charakteristické pro jednotlivé slovotvorné typy zkoumaných substantiv a doložím, že zatímco valenční struktury některých deverbálních substantiv lze spojovat jak s aktivní větnou strukturou základových sloves (např. pacientovoACT vnímání vysokého zvukuPAT, politikovoACT přesvědčování voličůADDR), tak s jejich pasivní diatezí (např. vnímání vysokého zvukuPAT pacientemACT, přesvědčování voličůADDR politikemACT), deadjektivní substantiva přebírají buď aktivní, nebo pasivní perspektivu svých základových adjektiv, a to zpravidla v závislosti na konkrétním slovotvorném typu, který reprezentují (srov. pacientovaACT vnímavost k vysokému zvukuPAT, vnímatelnost vysokého zvukuPAT pacientemACT, přesvědčenost voličůACT o správnostiPAT jejich volby, přesvědčitelnost voličůADDR, přesvědčivost politikaACT).
13. 4. 2023
Česko(,) nebo Česká republika aneb Jak se jmenuje naše vlast
Přednáška pojednává o historii a současném stavu používání jmen naší vlasti a jejich cizojazyčných ekvivalentů. Vysvětluje, proč politická a geografická jména nejsou libovolně zaměnitelná, a popisuje peripetie spjaté zejména s krátkým geografickým jménem Československo a Česko, u jména Česko rovněž s jeho cizojazyčnými ekvivalenty, především s anglickým Czechia.
Přednášející laskavě poskytla prezentaci.
27. 4. 2023
Mgr. Martin Beneš, Ph.D. a prof. Neil Bermel
Variantnost a defektivita české morfologie: vybrané příklady
Přednáška nejprve stručně představí projekt Feast and Famine, který se zabývá variantností a defektivitou na morfologické rovině jazyka: Jde o společný projekt osmi institucí z pěti evropských zemí, vedený z britského Sheffieldu. Za výhodu považujeme šířku flektivních jazyků zkoumaných v projektu (češtinu, chorvatštinu, ruštinu, finštinu, estonštinu a běloruštinu) a pestrost metod, které aplikujeme (experimentální práci s dětmi i dospělými, korpusové metody, komputační modely, klasický dialektologický sběr dat). První část přednášky je věnována variantnosti: Zabývá se tím, jak se liší systémově založený popis variantnosti nominativu plurálu životných maskulin 1) v českých mluvnicích (úroveň obecných pravidel) a 2) a v Internetové jazykové příručce (úroveň více než 3000 jednotlivých lexémů) od distribuce příslušných variant v současném psaném jazyce. Jelikož se ukazuje, že popis není s touto distribucí v dokonalém souladu, zaměřuje se dále první část příspěvku na to, proč a jak v korpusech zjištěný stav prezentovat laickým uživatelům prostřednictvím Internetové jazykové příručky a jaké důsledky (resp. překážky) z takové prezentace můžou plynout pro jazykověkulturní a školskou praxi. Druhá část přednášky je věnována defektivitě: V ní se zabýváme otázkou, jak identifikovat a popsat místa (pády, buňky) v českých flektivních paradigmatech, kterým se čeští mluvčí většinou vyhýbají, aniž by tomu příručky věnovaly pozornost. Konfrontujeme obvyklý popis v příručkách s korpusovými daty a výsledky empirického výzkumu jazykového chování uživatelů jazyka, abychom dospěli k závěrům o tom, jak o podobných místech efektivně mluvit a jak je zachycovat v normativních popisech jazyka.
11. 5. 2023
Pseudo-koordinace v češtině na příkladu sloves sebrat se a …., jít a ….
Přednáška představí syntaktické chování (formální i sémantické) sloves sebrat se a jít v konstrukcích typu (sebrat se/jít)V1aV2, ve kterých koordinační forma disponuje některými subordinačními rysy. Výsledná konstrukce proto nemůže být charakterizována jako čistě koordinační, či subordinační a v současné jazykovědě se o ní pojednává jako o konstrukci pseudo-koordinační. Porovnány budou prototypické (ProCoor) a pseudo-koordinační (PseCoor) konstrukce, které sdílejí binární koordinační strukturu s koordinátorem a. Hlavním tvrzením je, že ačkoliv tyto dva typy koordinace sdílejí totožnou povrchovou strukturu, nereprezentují totožný koordinační jev a je nezbytné je od sebe odlišovat.