Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
6. 3.
Klasické jazyky evropského středověku
Řekne-li se klasický jazyk, pak si většina lidí představí latinu a řečtinu. Podobnou roli však na území Evropy zaujímaly již ve středověku i další jazyky: zejména církevní slovanština, ale i jazyky, které mají svůj původ mimo Evropu, především arabština a hebrejština. V naší přednášce se zamyslíme nad tím, jak se lišily role těchto kulturních jazyků ve společenstvích, kde tyto jazyky zaujímaly dominantní postavení, a v jakých oblastech se jejich funkce prolínaly. V přednášce si také položíme otázku, jak bychom mohli termín klasický jazyk definovat.
13. 3.
Mgr. Marta Šimečková, Ph.D. – doc. Mgr. Bc. Vít Boček, Ph.D.
Karpatismy ve Slovníku nářečí českého jazyka
Slovník nářečí českého jazyka, jehož tvorba probíhá v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., od roku 2011, představuje unikátní elektronické lexikografické dílo, jež mapuje nářeční slovní zásobu češtiny od konce 19. století po současnost. Mezi tematicky vymezitelné soubory hesel se řadí i karpatismy, tedy lexikální prvky přejaté z některého jazyka či nářečí karpatského areálu působením karpatské pastevecké kolonizace. V rámci přednášky:
- blíže představíme, co jsou to karpatismy a nakolik karpatská kolonizace ovlivnila češtinu;
- naznačíme, jak souvisí lingvistická karpatologie s otázkou etnicity, a to zvláště v souvislosti s tzv. rumunskou otázkou v případě českého areálu;
- ukážeme, jakým způsobem jsou karpatismy lexikograficky zpracovávány ve Slovníku nářečí českého jazyka, a rovněž popíšeme, s jakými obtížemi se při tvorbě těchto hesel lexikograf potýká a jak je překonává.
Součástí přednášky bude ukázka slovníkových hesel, která byla v roce 2024 přednostně zveřejněna na slovníkovém portálu sncj.ujc.cas.cz.
27. 3.
doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D. – PhDr. Marie Kopřivová, Ph.D. –
My a oni v češtině: migrace
Přednáška zkoumá, jak jsou na pozadí opozice my versus oni, ti druzí, cizí v češtině označováni ti, kteří přicházejí na „české” území, popř. z něj naopak odcházejí. Na základě korpusových a dalších dat ukazuje, jak se komunikace o těchto lidech proměňuje v různých časových obdobích (od nejstarších dob po češtinu doby střední, v období komunismu, v současnosti) a jak ji ovlivňují rozmanité mimojazykové faktory. Analýza zároveň odhaluje mnohé o Češích a jejich kultuře jako kultuře usedlé a identifikující se na základě sdíleného jazyka a území, ale také o některých obecnějších jevech, jako je např. opozice Východ versus Západ.
10. 4.
doc. PhDr. Tomáš Duběda, Ph.D.
Právní jazyk, právní překlad, právní překladatelství
Jednotícím tématem přednášky je právní jazyk, jemuž se budu věnovat z hlediska lingvistického, ale především translatologického. Popíšu předmět, cíle a metody právní translatologie jako poměrně mladého oboru a zastavím se u otázek, jakými jsou přeložitelnost práva, strategie překladu, způsoby dosahování ekvivalence a směr překladu. Pokud jde o sociologické pozadí právního překladatelství, zaměřím se zejména na soudní a instituční překlad a na vzdělávání překladatelů. Představím také výsledky několika svých nedávných studií, týkajících se právní lexikografie, řešení terminologických obtíží při překladu do cizího jazyka a vnímání rizika při překladu právních textů. Příkladový materiál bude vycházet především – ale ne pouze – z jazykové dvojice francouzština – čeština.
24. 4.
PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D.
Cizí promluva v publicistickém textu
V přednášce se zaměřím na zapojení jednotlivých typů promluvy do publicistického textu, zejména zpráv. Všímám si, jak je cizí promluva formálně ztvárněna, co je jejím obsahem vzhledem k ostatním částem textu a ke kontextu textu jako celku, jak se v kontextu textu promluva mění a jak mohou takto realizované útvary ovlivňovat pochopení textu příjemcem. Pracuji se základními formami podání řeči, zvláštní pozornost věnuji citování v titulku a vztahu tohoto citátu k obsahu textu. Část přednášky je zaměřena na titulky v podobě nevlastní přímé řeči a vztahu této promluvy k textu článku, věnuji se rovněž nepřímé řeči a způsobům její realizace v publicistických textech.
15. 5.
Jazykové biografie a historická sociolingvistika
Prezentace si klade otázku možnosti využití kvalitativní metody jazykových biografií v historické sociolingvistice, tj. analýzy vyprávění o jazyce či jazycích v písemných egodokumentech, jako jsou korespondence nebo deníky. Materiálově i metodologicky příspěvek navazuje na autorovy příspěvky k jazykové biografii Friedricha/Bedřicha Smetany. Cílem je ukázat, čím rekonstrukce modelové jazykové biografie a jazykového posunu Friedricha/Bedřicha Smetany od němčiny k češtině a subjektivní pohled na něj obohacuje poznání a prohlubuje pochopení revitalizace češtiny v 19. století.