Přednášky se konají vždy ve čtvrtek v místnosti č. 18 na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, od 17.30 hod.
5. října 2023
„Na hrob prej ať mu daj tu trumpetu“ (Dvě sondy do textové výstavby lidových zpěvů)
Ve folklorním prostředí vedle sebe existují lidové a pololidové písně. Navzájem se částečně odlišují, ale zároveň oba typy funkčně stojí v (tu větším, tu menším) protikladu k literární tvorbě. Povšimneme si svébytné povahy komunikačních subjektů v těchto písních a poté se zaměříme na jazykovou tvořivost písní zaujímajících místo na pomezí folklorní a kramářské produkce.
19. října 2023
doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc.
Funkční diferenciace pravopisu
Český pravopis – jeho užívání i jeho soustava – jsou často předmětem jazykového managementu (pravopis poutá pozornost, ať už na úrovni jednotlivců či institucí, a negativní hodnocení konkrétních pravopisných jevů či jejich souborů stimuluje nejen konkrétní situační úpravy, ale i specifická systémová opatření). Tato přednáška je založena na několika dílčích pozorováních, ale chce rovněž přispět k takovému způsobu uvažování o českém pravopise, které by navazovalo na myšlenky pražské školy o funkční diferenciaci spisovného jazyka. Moje teze je, že podobně jako už dlouho uznáváme to, že spisovný jazyk není žádný monolit platný za všech komunikačních okolností, tak také pravopis vykazuje určitou míru variantnosti podle jednotlivých funkčních domén, jazyků či stylů.
2. listopadu 2023
Individuální porozumění jazyku jako výzva pro počítačovou lingvistiku
V současné době jsme svědky prudkého nárůstu množství dostupných digitálních jazykových zdrojů, jejichž značkování se zaměřuje na nejrůznější jazykové jevy (lemmatizace, morfologie, syntax, pojmenované entity, typy chyb, rétorická struktura textu ad.). I když se část značkovacích procesů provádí automaticky, je podstatnou složkou značkování také interpretace prováděná lidmi, např. pro kontrolu automatických procesů.
Při vytváření ručního značkování bylo dosud v počítačové lingvistice obvyklé usilovat o tzv. zlatý standard, tedy vytvořit na základě několika variant značkování od více lidí jeden značkovací koncept, který je vnímán jako základní. Tento zlatý standard pak slouží jako referenční data pro další zpracování textů. Jednota ve značkování (tzv. míra mezianotátorské shody) se také pojímá jako odraz kvality dat – čím více se anotátoři shodují, tím se značkování považuje za lepší.
V konkrétních značkovacích úkolech zejména na vyšších jazykových rovinách se však čím dál častěji ukazuje, že je obtížné dosáhnout vysoké míry mezianotátorské shody. Jednou z příčin těchto obtíží je individuální porozumění jazyku u jednotlivých anotátorů. Variabilita možných – a plně oprávněných – interpretací znesnadňuje stanovení zlatého standardu, což má podstatné metodologické důsledky pro řadu úkolů počítačové lingvistiky. Otevírá se tu prostor pro přehodnocení konceptu standardních dat; důležité impulsy pro počítačovou lingvistiku v tomto kontextu pak přináší psycholingvistika.
23. listopadu 2023
SEMINÁŘ
Slovensko-české a česko-slovenské jazykové a jazykovědné vztahy: 30 let poté
7. prosince
doc. PhDr. PaedDr. Miloslav Vondráček, Ph.D.
Slovnědruhové kontinuum
Slovnědruhové kategorie můžeme chápat jako více či méně užitečný nástroj popisu jazyka; nebo je můžeme považovat za výraz imanentních rysů jednotek jazyka a řeči, plynoucí z podstaty jazyka či ze souvztažných kognitivních struktur. Může nám být bližší kreacionistický či evolucionistický pohled na jazyk, což s předchozím může i nemusí souviset. Tak či onak zjišťujeme, že hranice těchto kategorií jsou neostré – a že pozvolnost, mírnost, plynulost kategoriálních přechodů je přirozenému jazyku vlastní. Přednáška nastíní, jak centrum a periferii slovního druhu, a zejména pásma na pomezí více slovních druhů, vnímám jako gramatik a jak leckdy svízelně je prožívám jako lexikograf, obojí zároveň pak jako pedagog.