Přednášky se tradičně konají v budově FF UK, v posluchárně č. 18, vždy ve čtvrtek od 17:30 hod.
3. října 2024
Od chtít k muset: devolitivní nutnostní modalita v romštině
Romština vykazuje značnou mezinářeční variabilitu ve všech oblastech jazykové struktury, včetně prostředků pro vyjadřování modality (Boretzky 1996, Elšík&Matras 2009). Ze všech modálií jsou nejvýrazněji variabilní necesitativa a necesitativní konstrukce, tj. výrazy a konstrukcevyjadřující nutnost. Příspěvek bude věnován vývoji a variabilitě necesitativ devolitivních, tj. takových, která se vyvinula gramatikalizací z výrazů a konstrukcí vyjadřujících chtění. Zaměřím se především na silně gramatikalizovaná devolutivní necesitativa v tzv. centrální romštině, kterou tradičně hovoří Romové ve východní části střední Evropy. Představím různé podoby, konstrukce a významy devolutivních necesitativ a budu se věnovat mezinářečním rozdílům ve stupni jejich gramatikalizace. Příspěvek je založen na analýze dat z několika set lokálních variet centrální romštiny získaných především terénním výzkumem.
Literatura k tématu
17. října 2024 ZMĚNA PROGRAMU
PhDr. Olga Nádvorníková, Ph.D.
Český přechodník jako konverbum: nový pohled díky typologicko-kontrastivní perspektivě a korpusovým datům
Cílem přednášky je představit český přechodník v širší typologické perspektivě, díky komparativnímu konceptu konverba (Haspelmath 1995, Ross 2021), a zároveň ukázat výsledky jeho empirické analýzy na rozsáhlých korpusových datech, z hlediska diachronního i synchronního. Podrobněji bude přechodník zkoumán zejména v kontrastu s protějšky v typologicky blízké polštině a vzdálenější francouzštině. Předchozí studie totiž ukázaly, že český přechodník, polský imiesłów przysłówkowy a francouzský gérondif vykazují významné syntaktické a sémantické podobnosti (Čermák et al. 2020, Nádvorníková 2023); navzdory těmto podobnostem se však tyto formy významně liší ve frekvenci výskytu: 4 000 ipm v polštině, 1 700 ipm ve francouzštině a pouze 200 ipm v češtině (literární texty, Nádvorníková 2023). Ukážeme, jaké diachronní faktory způsobily tyto rozdíly, a poté za pomoci paralelního francouzsko-česko-polského korpusu prozkoumáme dopad těchto rozdílů na (ne)ekvivalenci těchto tří forem v současném jazyce.
31. října 2024
Zpráva o dokončeném velkém etymologickém projektu
V přednášce budu informovat o Etymologickém slovníku jazyka staroslověnského, který vycházel po sešitech v letech 1989–2022. Vysvětlím, proč tento slovník vznikal právě v Brně, připojím zajímavé okolnosti jeho zrodu. Stručně popíši historii vzniku etymologických slovníků staroslověnštiny. Uvedu charakteristické rysy Etymologického slovníku jazyka staroslověnského a jeho silné i slabé stránky, na příkladech budu dokumentovat původ slov zpracovaných ve slovníku. Zmíním rovněž připravovanou digitalizaci slovníku a jeho propojení se Slovníkem jazyka staroslověnského v rámci digitálního portálu Gorazd.
14. listopadu 2024
prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc.
Komunitní tlumočení přispívá k větší otevřenosti a integraci migrantů do české společnosti aneb jakou roli zde hraje Ústav translatologie FF UK
V přednášce se zaměřím na oblast komunitního tlumočení a interkulturní mediace v České republice v 21. století, při kterých právě kulturní rozdíly mají někdy větší váhu než samotné jazykové kompetence účastníků komunikace. Projdeme si společně jednotlivé „vývojové“ etapy tohoto druhu tlumočení u nás a aktivní zapojení našeho Ústavu translatologie, jeho spolupráci s neziskovými organizacemi a zmíním i nejnovější vývoj zejména v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny od února 2022 a nutnost přípravy profesionálních tlumočníků s touto jazykovou kombinací. Na závěr stručně představím i nově připravené a nabízené Kurzy komunitního tlumočení s mikrocertifikátem, jež jsou výstupem z NPO Tlumočnictví (2022-2024).
28. listopadu 2024
Odborný seminář Mezi jazykem a hudbou
Odborný seminář se koná od 13 hodin v budově AV ČR na Národní třídě č. 3, Praha 1, v místnosti č. 206.
12. prosince 2024
Středověké šestero k zachování dobrého zdraví – poznámky k vývoji jazyka, textu i odborných poznatků
Mezi lékařskými rukopisy, které jsou zapsány česky, se nachází krátký text o šesti pravidlech, jejichž dodržování prospívá lidskému zdraví, uzuálně zvaný Akvinovo lékařství. Tento text se zachoval v mnohých rukopisech a později byl opakovaně tištěn. Analýzou 24 textů, z nichž nejstarší pochází z počátku 15. století a nejmladší z poloviny 16. století, ukážeme, jak se text mění po stránce obsahové i jazykové a jaké mohou být důvody k těmto změnám. Zaměříme se hlavně na stránku lexika a ukážeme, že písaře k volbě jiného výrazu mohly vést jak důvody jazykové, tak důvody nejazykové. Současně na příkladech představíme možná rizika, která při práci zvláště s naukovými (odbornými) rukopisy i starými tisky badatelům hrozí. Správné pochopení předkládaných informací, včetně jazykových, navíc často hatí fragmentárnost jazykového materiálu, s nímž badatel pracuje. Na okraj se dotkneme i revidování odborných informací, které se vztahují k této dietetice, zejména k otázce autorství původního textu i českého překladu.