8. 10. 2020
Relativní věty uvozené výrazem jak
Mgr. Radek Šimík, Ph.D., ve spolupráci s Mgr. Jakubem Slámou
České atributivní relativní věty mohou být uvozeny jak vztažnými zájmeny, jako který či jenž (např. ta zpráva, která/jež nás zaskočila), tak i spojovacími výrazy co a jak (ta zpráva, co/jak nás zaskočila). Přednáška se bude věnovat nejméně probádanému typu – vztažným větám uvozeným výrazem jak, zkráceně jak-relativům. Zatímco formálně a stylově se jak-relativa podobají lépe probádaným co-relativům, jejich významová stránka vykazuje specifické rysy: jak-relativum vyžaduje (presuponuje) (i) existenci referenta nominální fráze, již modifikuje, a (ii) adresátovu obeznámenost s tímto referentem. Ve shodě s těmito sémantickými vlastnostmi jsou jak-relativa zpravidla užívána k připomenutí konkrétního referenta, a jsou tak úzce spjata s tzv. připomínacími demonstrativy. Naše analýza je podpořena daty z mluveného korpusu ORAL.
Záznam přednášky najdete zde.
22. 10. 2020
Registry v češtině
doc. Mgr. Václav Cvrček, Ph.D., Mgr. et Mgr. Zuzana Laubeová, Ph.D., Mgr. David Lukeš,
Mgr. Petra Poukarová, Mgr. Anna Řehořková, Mgr. Adrian Jan Zasina, Ph.D.
Cílem přednášky je shrnout hlavní výsledky končícího projektu zaměřeného na korpusový výzkum registrové variability českých textů realizovaného v rámci ČNK. Na rozdíl od kvalitativních stylistických přístupů, které jsou tradičně pěstovány v češtině, je výzkum registrové variability založen na empirické a kvantitativní metodě známé jako multidimenzionální analýza (Douglas Biber, 1988, Variation across speech and writing). Ta se snaží identifikovat hlavní dimenze variability v daném jazyce pomocí sady jazykových rysů, které jsou na základě jejich zjištěného souvýskytu v textech transformovány na několik málo dimenzí variability, v případě češtiny jich bylo identifikováno 8. Tyto dimenze, které označují hlavní faktory variability v češtině a které mohou být interpretovány lingvistickými termíny (např. „dynamický vs. statický“ nebo „spontánní vs. připravený“), reprezentují hlavní osy, podél nichž dochází k největšímu funkčnímu rozrůznění textů. Po popisu metodologie a dimenzí variability se přednáška zaměří na představení 10 registrů identifikovaných na materiálu žánrově extrémně pestrého korpusu Koditex. Tyto registry mají ambici být komplementární klasifikací textů k žánrům či textovým typům v rámci anotace ČNK či k funkčním stylům vydělovaným v rámci tradiční stylistiky.
Záznam přednášky najdete zde. Prezentaci k přednášce najdete zde.
5. 11. 2020 ZMĚNA
Homonymie mezi oikonymy a antroponymy zakončenými na -slav jako problém automatické morfologické analýzy
doc. PhDr. Klára Osolsobě, Dr. a Mgr. Hana Žižková, Ph.D.
Homonymie na všech úrovních, která je nepřehlédnutelnou součástí každého přirozeného jazyka, je zároveň jednou z nejvýraznějších překážek automatického zpracování přirozeného jazyka. V přednášce poukážeme na morfologické odlišnosti antroponym zakončených na -slav (maskulina typu Přibyslav) a oikonym se stejným zakončením (feminina typu Přibyslav). Na analýze korpusových dat z korpusu SYN v8 ukážeme, že tvarová homonymie je pouze jedním z problémů, které automatická morfologická analýza řeší, doložíme nepřesnosti v morfologickém značení a navrhneme řešení na zlepšení automatického značení vlastních jmen.
Záznam přednášky najdete zde.
26. 11. 2020 ZMĚNA
Jedno nás spojuje
Ke zdrojům persvazivnosti v české a německé reklamě na pivo
Dr. phil. Kateřina Šichová, B.A.
Pivo zaujímá jak v Česku, tak v Německu specifické postavení: na jedné straně je tento nápoj v obou zemích oblíbenou součástí všedního dne, na straně druhé bývá, především v české kultuře, vnímáno jako kulturní dědictví sui generis. Pivo jako produkt je samozřejmě též předmětem reklam. V přednášce a diskusi se na tomto pozadí zaměříme na to, které prvky v reklamách na pivo, určených převážně nositelům daného jazyka a kultury, podporují persvazivní funkci reklamního sdělení, a zda, resp. v čem se tyto prvky v české a německé reklamě liší. V centru pozornosti bude topos sdílené etnicity, vztahu k jazyku, společné kultury a historické zkušenosti a také jazykové prostředky, které k aluzím slouží. Ukázky pochází z tištěné a televizní reklamy posledních 20 let.
10. 12. 2020
Jsou všechna intranzitivní slovesa disponována vyjadřovat prezentační význam?
Pohled z hlediska lexikální sémantiky (na anglickém materiálu)
prof. PhDr. Libuše Dušková, DrSc.
Ze sloves vyjadřujících prezentační význam, chápaný jako uvádění nového jevu na scénu, prototypicky v existenciální konstrukci, bylo nejvíce pozornosti věnováno slovesům, která tento význam vyjadřují explicitně (exist, appear, arrive, emerge aj.), a slovesům, která prezentační význam implikují (hover, settle, fly, gleam aj.). Významným rysem této skupiny je sémantická afinita s podmětem. Předložený výklad zkoumá opačný předpoklad, zda jsou pro prezentační funkci některé slovesné významy afinitní s podmětem nepříznivé. Vybraná sémantická skupina zahrnuje slovesa vyjadřující fyzické a psychické projevy nezávislé na vůli, jako belch, hiccup, sneeze, wince aj. Na příkladech z Britského národního korpusu je užití těchto sloves posuzováno z hlediska jejich realizační formy a větného významu, tj. zda je daná realizační forma jednou z realizačních forem prezentační věty (existenciální konstrukce, inverze V – S , rematický S – V, případně jiná) a zda může být její význam interpretován jako prezentační věta.
Materiály k přednášce najdete zde. Její zvukový záznam je k dispozici zde.
17. 12. 2020
Kvazislovotvorba
K otázce analogie a anomálie při tvoření slov v nové slovní zásobě
doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc.
Přednáška se zaměří na projevy slovotvorných tendencí v nejnovějším českém lexiku. Posoudí modelovost tvoření zejména (kvazi)kompozitních pojmenování neologického a okazionálního charakteru a zohlední jejich sémantiku, pragmatickou platnost a uplatnění v moderních komunikačních sférách. Dotkne se tak vztahu analogie a anomálie i problematiky slovotvorné normy.
Záznam přednášky najdete zde.