Slovensko-české a česko-slovenské
jazykové a jazykovědné vztahy: 30 let poté
Seminář se koná 23. listopadu 2023 v budově AV ČR na Národní 3, Praha 1, v místnosti 205 od 13:00 hod.
Online přenos: https://cesnet.zoom.us/j/97953547858?pwd=YnJPdnNRcEQ3VzBZS0JSQjNraUVxQT09 Meeting ID: 979 5354 7858
Passcode: 548217
PROGRAM
13.00 zahájení
13.10–13.30 M. Šmejkalová: Slovensko-české a česko-slovenské inspirace ve vývoji lingvistiky
13.30–13.50 G. Múcsková: České reflexie vo vývine slovenskej lingvistiky
13.50–14.20 Diskuse
14.20–14.40 M. Sloboda: Mimoprávní regulace užívání slovenštiny v české společnosti
14.40 –14.50 Diskuse
14.50–15.20 Přestávka, občerstvení
15.20–15.40 A. Jarošová, B. Chocholová: Staronové výzvy výkladovej lexikografie v slovensko-českom kontexte
15.40–16.00 M. Lišková – M. Šemelík: Společně i zvlášť – ASSČ a SSSJ na cestě za svými uživateli
16.00–16.10 Diskuse
16.10–16.30 R. Garabík: Česko-slovenská a slovensko-česká synergia v korpusových a lexikografických projektoch – ONLINE
16.30–16.50 M. Křen: Systematické korpusové mapování jazyka jako služba odborné veřejnosti
16.50 –17.15 Diskuse
ANOTACE
prof. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D.
Slovensko-české a česko-slovenské inspirace ve vývoji lingvistiky
Příspěvek se věnuje některým klíčovým bodům česko-slovenských a slovensko-českých jazykovědných vztahů jako nedílné součásti historického vývoje oboru. Časově se věnuje období společného státu a vyzdvihuje rozhodující okamžiky vzájemných odborných inspirací.
doc. Mgr. Gabriela Múcsková, Ph.D.
České reflexie vo vývine slovenskej lingvistiky
Téma češtiny a slovenčiny ako blízkych príbuzných jazykov – s rôznymi formami kontaktov či spolužitia, v rôznych mimojazykových a ideologických kontextoch – zaplnila už úctyhodné množstvo stránok vedeckých i odborných publikácií. Hovoria najmä o českých reflexiách vo vývine slovenčiny (vplyve, prevzatiach, interferenciách a adaptáciách), menej už o reflexiách vedeckých – lingvistických. Medzi formami a prejavmi jazykových a jazykovedných kontaktov možno nájsť viacero paralel, ale aj paradoxov. V príspevku sa pokúsime priblížiť aspoň niektoré české lingvistické smery, prístupy alebo konkrétne diela, ktoré sa stali silnou inšpiráciou pre slovenskú lingvistiku v jazykovopolitickom a kultúrnom kontexte 20. storočia.
Na našem patře je v plném proudu chodbovice…
Slovakizmy v češtine ako výsledok aj dôkaz česko-slovenského jazykového kontaktu
Slovakizmy v češtine ako výsledok česko-slovenského jazykového kontaktu predstavujú z jazykovedného (a nielen jazykovedného) hľadiska špecifický predmet záujmu. V našom čase sa ako stále príťažlivý ukazuje pohľad na slovakizmy opretý o viaceré pramene, kam patria historické textové doklady vývinu ich využívania a vnímania, opis v českých slovníkoch obdobia národného obrodenia v porovnaní so slovníkmi 20. storočia, zachytenie v jazykovedných prácach s priamym zameraním na slovakizmy ako aj na špecifické formy ich uvádzania do súčasných českých textov, vrátane metajazykových komentárov dokumentujúcich hodnotenie z hľadiska českých nositeľov jazyka. V širšom spektre vzájomne spätých adaptačných trans- procesov, úprav a posunov, ako sú transfonemizácia, transortografizácia, transmorfemizácia, transmorfologizácia, transderivácia a i., majú v česko-slovenských súvislostiach – rovnako pri starších ako pri novších prevzatiach – osobitnú váhu procesy transparadigmatizácie a transpragmatizácie, teda skutočnosť, že v porovnaní s východiskovým jazykom vstupujú prevzatia v preberajúcom jazyku do nových a odlišných vzťahov s inými slovami, s čím sa spája aj ich viac či menej odlišná komunikačno-pragmatická hodnota, resp. štylistická platnosť.
Mimoprávní regulace užívání slovenštiny v české společnosti
Slovenštině se ze strany Čechů příležitostně dostává pozitivních hodnocení jako jazyka, který je libozvučný, melodický, někdy i sexy. Slováci jsou dlouhodobě nejpozitivněji hodnocenou národnostní menšinou podle celostátních dotazníkových šetření v Česku. Právní řád České republiky, která je ústavou definována jako občanský stát, v němž žádná národnostní skupina není privilegována, umožňuje slovenštinu užívat bez potřeby překladu nebo tlumočení do češtiny v řadě právních úkonů. Přes to všechno se objevují různé situace, jejichž účastníci omezují uplatnění slovenštiny, a to nejen ve veřejné oficiální komunikaci. Tento příspěvek představí několik příkladů mimoprávního omezování slovenštiny v oblasti politiky, zdravotnictví, webu a rodinného prostředí. Ukáže, že byť je tato praxe nezřídka jemná a nenápadná, je společensky docela rozšířená. Podněcuje to k zamyšlení nad jazykovými ideologiemi operujícími v české i slovenské společnosti.
PhDr. Alexandra Jarošová, CSc. – Mgr. Bronislava Chocholová, Ph.D.
Staronové výzvy výkladovej lexikografie v slovensko-českom kontexte
Spracovanie lexikálnej normy spisovnej slovenčiny v slovníkoch bolo s ohľadom na jej genézu nerozlučne späté s určitým vymedzovaním sa voči češtine. Spôsob, akým sa to dialo, súvisí aj s teoretickými a metodologickými impulzmi, prípadne reakciami prichádzajúcimi z českej lingvistiky (práce B. Havránka, V. Mathesia, J. Filipca, F. Daneša, I. Nebeskej a ďalších). Vyrovnanie sa s konceptom normy stále ostáva výzvou každého slovníka. Krátko a schematicky porovnáme normu vo funkčnoštrukturalistickom, sociolingvisticko-komunikačnom a pragmaticko-komunikačnom rámci. Poukážeme na niekoľko novších otázok, ktoré sa vynárajú pri práci na SSSJ: Aký je kodifikačný status tohto slovníka?, Potrebujeme typológiu spisovných situácií?, Kde môžeme použiť prvky umelej inteligencie? Každú z týchto otázok ilustrujeme jedným príkladom. Nakoniec sa pristavíme pri problematike politickej korektnosti vo vzťahu k tvorbe výkladových perifráz.
Mgr. Michaela Lišková, Ph.D. – Mgr. Martin Šemelík, Ph.D.
Společně i zvlášť – ASSČ a SSSJ na cestě za svými uživateli
Vztahy Čechů a Slováků se pohybují někdy po vzestupné, jindy po sestupné trajektorii. O tom, že je vztah našich národů mimořádný, nicméně pochybuje jen málokdo. Blízkost obou jazyků usnadňuje percepci nových poznatků pocházejích z jednoho jazykového společenství v jazykovém společenství druhém a lexikografie v tomto ohledu není výjimkou. V našem příspěvku – navazujícím na vystoupení slovenských kolegyň – se zaměříme na současnost. Slovenskou a českou slovníkovou krajinu formují především větší národní akademické slovníky, mezi které patří Slovník súčasného slovenského jazyka (JÚĽŠ, SAV) a Akademický slovník současné češtiny (ÚJČ, AV ČR). Příspěvek se zabývá analýzou společných a rozdílných charakteristik těchto slovníků z hlediska hesláře, podání výslovnosti, výkladu významu, exemplifikace aj.; zohledněna je též uživatelská perspektiva.
Česko-slovenská a slovensko-česká synergia v korpusových a lexikografických projektoch
Slovenské výskumné aktivity v oblasti korpusovej lingvistiky sa od samého začiatku spoliehali na pomoc zo strany českých pracovísk, či už išlo o skúsenosti, aj o konkrétne programové nástroje. Sprvoti sme využívali najmä programy realizujúce morfosyntaktickú anotáciu vytvorené v Ústave formálnej a aplikovanej lingvistiky Matematicko-fyzikálnej fakulty Karlovej univerzity v Prahe (Morče) a korpusový manažér Fakulty informatiky Masarykovej univerzity v Brne (Bonito/Manatee), v neskoršom období to boli aj novšie pražské nástroje (MorphoDiTa, UDPipe) a tiež systémy Sketch Engine (SkE) a SpiderLing firmy Lexical Computing. V opačnom smere sa odovzdávali naše skúsenosti s používaním uvedených nástrojov a tiež definície kolokačných gramatík pre systém SkE. Celkovo možno konštatovať, že najmä v počiatočnej fáze tvorby slovenských korpusov by ich tvorba bola bez českej pomoci omnoho komplikovanejšia.
Pekným príkladom synergie je v poslednom období projekt Česko(-)slovenské slovo týždňa, v rámci ktorého sa na príslušnom portáli zobrazujú paralelne údaje z českých a slovenských slovníkov a korpusových zdrojov o dvojici lexikálnej jednotiek v oboch jazykoch, ktoré sú doplnené o krátke fejtóny napísané „natívcami“ v oboch jazykoch.
Systematické korpusové mapování jazyka jako služba odborné veřejnosti
Cílem příspěvku bude na příkladu Českého národního korpusu ukázat některé aspekty korpusového mapování jazyka, které se vztahují také na podobné projekty jako je Slovenský národní korpus. Prezentace poukáže na neustále se rozšiřující nabídku materiálů pro jazykový výzkum, a to jak co se týče datového pokrytí různých jazykových variet a jejich vývoje, tak také na zpřesňování morfologické i syntaktické anotace. Se stále větším objemem a variabilitou anotovaných dat nabývá na důležitosti také rozvoj metodologie jejich vytěžování a její praktická realizace v podobě uživatelských webových rozhraní. Tato témata budou pojednána nejenom retrospektivně, ale také perspektivně, s ohledem na další směřování korpusové lingvistiky v nejbližší budoucnosti.